Dneska jsem si psala s jedním kámošem ze školy. Budu ho v tomto článku nazývat Z. Hezky jsme si pokecali, Zjistila jsem o něm zase pár nových věcí. Beru ho jen jako kámoše. Nic víc. Mám přece M. Ale to vysvětlujte malým otravným prckům. Koho tím myslím? O rok mladšího J., který chodí na stejnou školu, jako já. Pořád se do všeho míchá, i když mu do toho nic není. Napsala jsem pro Z. status. Že mu děkuju, že mi už tolikrát zvedl náladu, že je to fakt kámoš. Samozřejmě si tenhle status přečetl i J. Po pár minutách mi Z. napsal: "Ten J. mě už štve." Bylo mi jasné, kterýho J. myslí. Kdo jinej by se do toho začal motat. Za chvíli napsal J. Z. zase. "Ty ju balíš? Nesnaž se. Jako mě je to fuk, ale ona je blbá a udělá z tebe žebráka". (něco v tomhle smyslu) To už si snad dělá srandu, řekla jsem si. To už se ani nemůžu kámošit s klukem?! Co má J. zase za problém. Hned jsem mu napsala, co to má znamenat, a ať už se do nás neplete. Napřeď mě ignoroval, pak už ale odepisoval. Samozřejmě že samý kraviny. Mám ho už fakt dost. Se Z. si docela dobře rozumíme, vím o něm spoustu věcí, svěřuje se mi. Máme mezi sebou dobré kamarádství. A žádnej debil (s prominutím) nám ho nezkazí! To nemůžu dopustit! Tohle je prostě moc. Štve mě, se vším. =/
číst dál